Království západu slunce 

3. část

 

Neodmítejte chudáka …

i kdyby jste mu mohli dát

jen půlku datle.

Pokud budete chudé milovat

a přivedete je k sobě …

Bůh vás k sobě přivedete

v den zmrtvýchvstání.

Mohamed


Naprosto neschvaluji nové antisemické zákony

a odmítám se ztotožnit s opatřením,

se kterým nesouhlasím. Opakuji,

jak jsem to dělal i v minulosti.

Židé jsou pod mou ochranou a odmítám,

jakékoli rozlišování mezi svými poddanými.

Odpověď úřadům Vichistické Francie

během druhé světové války

marocký král

Mohamed V.


Mauzoleum Mohameda V.

Vkročte do dědictví Maroka v Mauzoleu Mohameda V., jenž v sobě spojuje nádhernou architekturu, národní hrdost a nadčasové řemeslné zpracování.

Mauzoleum nechává postavit král Hasan II. na počest svého otce Mohameda V., jež vedl Maroko k nezávislosti. Stavba začíná krátce po Mohamedově smrti v roce 1961. Trvá deset let do roku 1971. Stavbu navrhuje vietnamský architekt Cong Vo Toan (Eric Vo Toan). Na projektu se podílí na 400 marockých řemeslníků. Desing mauzolea masivně čerpá z tradiční marocké a islámské architektury.

Exteriér je impozantní. Použitý bílý italský mramor se třpytí na slunci. Charakteristickým rysem je pyramidální střecha pokrytá zelenými taškami připomínající hvězdu na marockém erbu. Stavba stojí na vyvýšené promenádě a nabízí návštěvníkům působivý přístup. Okolní zahrady a fontány umocňují klidnou atmosféru. Vytvářejí tak klidné prostředí, jenž vybízí k zamyšlení a vzpomínání.

Po vstupu návštěvníka přivítá úchvatná ukázka marockého řemeslného umění. Hned na začátek zaujme monumentální klenba vyřezávaná z mahagonového a cedrového dřeva z pohoří Atlas. Ručně malovaná a bohatě zlacená plátkovým zlatem. Pod kopulí se nacházejí vitrážová okna. Zrcadlící světlo, jež prostoru poskytuje mystickou atmosféru.

Spodní části stěn jsou pokryty ručně štípanou keramikou zellige tvořící složité geometrické islámské vzory. Nad mozaikou nalezneme precizní ručně vyřezávané sádrové štuky. Tvořící arabesky a kaligrafické nápisy z Koránu.

Podlahy a schodiště jsou tvořeny luxusním bílým italským mramorem z Carrery, jenž představuje kontrast s barevnými mozaikami.

Vnitřní prostor je navržen tak, aby návštěvníci shlíželi z ochozu dolů do pohřební komory. I my tedy pohlédneme dolů.

V pohřební komoře se nacházejí sarkofágy tří významných členů alauitské dynastie. Středové místo zaujímá monolitický sarkofág krále Mohameda V. Vytesaný z jednoho kusu vzácného bílého pákistánského onyxu.

Po stranách jsou umístěny dva menší sarkofágy z šedého mramoru, kde odpočívají jeho synové. Král Hassan II. a princ Moulay Abdallách.

Prostor osvětluje obří, na zakázku vyrobený mosazný lustr vážící několik set kilogramů. Doplněný o menší nástěnná svítidla v andaluském stylu.

Mauzoleum je přístupné veřejnosti. To umožňuje Maročanům i zahraničním návštěvníkům vzdát úctu. Vstup je povolen i nemuslimům. To odráží marockého ducha náboženské tolerance.

Od návštěvníků se naopak očekává, že se budou oblékat skromně a chovat se uctivě.

Prohlídky s průvodcem nabízejí nahlédnutí do historie, architektury a významu mauzolea pro marockou identitu.

Během poledních modliteb bývá mauzoleum často přeplněné, protože se mnoho věřících shromažďuje k modlitbě poblíž hrobek členů královské rodiny.

Členové marocké královské gardy stojí na stráži před mauzoleem. Oblečeni v barevných tradičních uniformách. Jejich přítomnost symbolizuje neustálou ochranu a úctu královské rodině. Během důležitých státních událostí a královských návštěv vykonávají královští strážci propracované ceremoniální povinnosti.

Význam tohoto místa. Jako místa posledního odpočinku významných královských osobností zvyšuje jeho atraktivitu. Mnozí Maročané jej navštěvují, aby vzdali úctu. Tak spojují cestovní ruch s národní hrdostí a úctou k jejich historii. Příjmy z cestovního ruchu přispívají k údržbě místa a vytvářejí udržitelný model ochrany. Tato rovnováha mezi ochranou a dostupností zajišťuje, že budoucí generace budou moci i nadále objevovat tento zásadní kus marockého dědictví v mauzoleu Mohameda V.

*****


Hassanova věž

Příběh Hassanovy věže je vyprávěný v kameni, jehož historie sahá až do 12. století. Velkolepý architektonický počin almohadské dynastie, jenž se nachází v Rabatu.

V roce 1195 nechává chalífa Abú Júsuf Ya'coub al Mansour postavit největší mešitu na světě s Hassanovou věží jako minaretem.

Hassanova věž se vyznačuje složitou dekorativní architekturou. Je postavena z červeného pískovce a krášlí ji geometrické vzory a sochařské dekorace. Arkády obklopující věž dále dekorují vlysové motivy. Sloupy jsou taktéž pokryty geometrickými vzory.

Oktagonální věž stojí nadosah místa, kde řeka Bouregreg mizí ve vlnách Atlantického oceánu. Zaujímá tak prominentní místo na ose propojující mešitu Koutoubia v Marakeši a Giraldu. Původně minaret mešity, dnes ikonická zvonice, v Seville.

Ve skutečnosti je věž součástí většího architektonického komplexu, jež zahrnuje mešitu, palác a zahradu. Vše však naneštěstí předčasně končí smrtí Ya'couba al Mansour.

Navzdory svému nedokončenému stavu obstála Hassanova věž ve zkoušce času a ztělesňuje maurské i islámské architektonické prvky, jež uchvacují návštěvníky i badatele.

Rozsáhlé zemětřesení v roce 1755 stavbu vážně poškodilo. Velká část mešity se zřítila. Nicméně nedokončená věž, jež se tyčí do výšky přibližně 44 metru, zůstává stát. Stává se tak důležitým historickým místem.

Klimatické podmínky, jako je slaný vzduch Atlantiku, přispívají k erozi kamene. Aby se věž chránila před zřícením. Probíhají na ní pravidelné renovace. Přičemž intenzivní opravy probíhají v roce 1946 během francouzského mandátu. Navzdory tomuto úsilí věž stále vyžaduje rekonstrukce. Ta je provedena marockými úřady na počátku 21. století.

Pro usnadnění monitorování a pochopení stavu její ochrany je navázána globální spolupráce.

Techniky a strategie z celého světa přispívají k úsilí o ochranu. Zajišťují, že Hassanova věž bude nejen obnovena, ale také zachována pro budoucí generace.

V návštěvnickém centru naleznou návštěvníci základní informace o památce a nabízených aktivitách. Informativní expozice nabízí vhled do historie a kulturního kontextu věže. Centrum je navrženo tak, aby turistům pomohlo co nejlépe využít zážitek z návštěvy této ikonické památky. Pro větší pohodlí jsou k dispozici toalety a obchod se suvenýry.

Dopad moderní infrastruktury na historickou strukturu lokality Hassanovy věže je důvodem k obavám. Je třeba najít křehkou rovnováhu mezi rozvojem Rabatu jako moderního města a zachováním okolí věže. Rozvoj měst představuje problém. Zejména pokud jde o vibrace způsobené dopravou a potenciální vizuální rušení novou výstavbou.

Při zamyšlení nad bohatou historickou a kulturní tapisérií, jenž utkává Hassanova věž v srdci Rabatu je zřejmé, že tato monumentální stavba je mnohem víc než jen nedokončený projekt z minulosti. Stojí jako živý maják marockého dědictví a architektonické geniality. Díky strategickému významu její polohy neb symbolické váze. Jenž nese tato jedinečná věž. Nadále okouzluje a vzdělává své návštěvníky.

Její zápis na seznam světového dědictví UNESCO nejen vzdává hold jejímu historickému a kulturnímu významu. Také zajišťuje, že budoucí generace mohou nadále tento ikonický minaret vnímat a oceňovat ho. Hassanova věž, jenž odolává měnícímu se panoramatu Rabatu. Zůstává hlubokým důkazem bohatství marocké historie a jejího trvalého ducha. Pro ty, které lákají historická místa. Nabízí Hassanova věž nezapomenutelnou cestu do srdce marockého architektonického a kulturního dědictví.


Hassanova mešita

Celý komplex mešity má obdélníkový půdorys. Délka dosahuje rozměru přibližně 183 až 185 metrů. Šířka pak rozměru 139 až 140 metrů. Mešita není navržena jako stavba ukrytá v husté zástavbě. Naopak hrdě stojí na vyvýšené plošině nad řekou Bouregreg. Celková plocha přesahuje 2,5 hektaru. Srovnává se tak se slavnou Velkou mešitou v Córdobě.

Má tvořit jádro nového imperiálního hlavního města Ribát al-Fath (pevnost vítězství). Projekt je osobní vizí chalífa Abú Júsufa Ya'coub al-Mansour, jenž chtěl v nově budovaném městě vztyčit největší mešitu západního islámského světa na oslavu svých vojenských vítězství.

Jméno hlavního architekta není v dobových pramenech s jistotou doloženo. Historici však na základě architektonické podobnosti připisují návrh především dvěma osobnostem almohadské éry:

- Většina historiků se přiklání ke jménu andaluského stavitele Ahmada ben Baso. Jenž navrhuje slavnou mešitu Giraldo v Seville. Podílí se také na dostavbě mešity Kutubia v Marrakéši. Všechny tři stavby sdílejí stejný konstrukční a dekorativní rukopis.

- Podle starší tradice bývá projekt připisován sevillskému matematikovi a astronomovi Džábiru ibn Aflah. U něj se předpokládá účast na návrzích všech tří sesterských minaretů (v Marrakéši, Seville a Rabatu).

Vzhledem k obrovskému rozsahu královského města Ribát al-Fath se historici domnívají, že se na projektu podílí celý tým stavitelů a inženýrů pod přímím dohledem chalífy Ya'couba al-Mansúra.

Do mešity má vést dvanáct monumentálních bran. Za nimi se nachází tři vnitřní nádvoří. To velké se nachází v ose před minaretem a doplňují jej dvě menší po stranách. Navržena jsou tak, aby zajišťovala dostatek světla a větrání pro obrovský krytý prostor modlitební síně.

Obrovská modlitební síň je rozdělena do devatenácti podélných lodí o dvaceti jedna klenebních polí, jež podpírá na více než tři sta sloupů.

Netradičním prvkem v rámci architektury je použití sloupů složených z kamenných válců s hlavicemi inspirovanými římsko – byzanským stylem. Na místo tradičních pilířů postavených z cihel.

Dokončená mešita dokáže pojmout celou sultánovu armádu v počtu dvacet až čtyřicet tisíc mužů současně.

To vše je uzavřeno vnější obvodovou zdí. Postavena je z udusané hlíny a zpevněna čtvercovými baštami. To celé mešitě propůjčuje vzhled nedobytné pevnosti. Typickému architektonickému prvku Almohadské dynastie, jenž demostruje její víru a politickou moc.

V momentě přerušení na stavbě pracovaly obrovské skupiny dělníků. Doplněné o zhruba sedm set křesťanských zajatců. Avšak v roce 1199 se práce ze dne na den zastavují. Minaret dosahuje výše 44 metrů. Jeho původní výška však má být 64 až 86 metrů. V modlitebním sále stojí přibližně 348 kamenných sloupů. Jsou zbudovány základy obvodových zdí. Avšak střecha je položena jen na malé části neb chybí úplně.

Opuštěná lokalita zůstává po staletí vystavena přírodním vlivům i lidské činnosti. Čehož vede k jejímu postupnému rozkladu.

Poněvadž stavba nemá střechu ani správce. Místní obyvatelé i pozdější stavitelé začínají areál využívat jako levný lom. Z místa jsou odvezeny téměř veškeré dřevěné části. Použité například na stavbu lodí v ústí řeky Bouregreg. Mramor a opracované kamenné bloky na jiné stavby v Rabatu i Salé.

V průběhu věků areál zasahuje rozsáhlí požár . Jeho pozůstatky archeologové nalézají ve 20. století při výkopových pracích pro sousední mauzoleum.

1. listopadu 1755. Největší ránu zasazují komplexu silné otřesy spojené se zemětřesením v Portugalském Lisabonu. Jež doléhá až na marocké pobřeží. Rázová vlna strhává horní část nedokončeného minaretu a rozboří většinu dosud stojících sloupů v modlitebním sále.

Až ve 20. století se z trosek stává chráněná památka. Francouzští a maročtí archeologové areál vyčistili a částečně zrekonstruovali. V současné době na místě stojí samotná Hassanova věž obklopená přibližně 200 až 300 torzy sloupů, jež v pravidelné mřížce předkládá gigantický půdorys původně zamýšlené mešity. Část sloupů však musela v 60. létech 20. století uvolnit své místo, aby vytvořila prostor pro stavbu Mauzolea Mohammeda V. Jež dnes tvoří architektonický protipól nedokončeného středověkého snu.

*****


Setrváváme dále ve městě Rabatu. Však přemístili jsme se do jiné části. V současnosti nazývané Hassanova čtvrť. Také do jiné epochy. Jsme u zrodu Hassanovy mešity ve 12. století. Putovat budeme zpět do budoucnosti. Tak jak nám to umožní předivo času.

Nacházíme se v polovině 20. století. U stavby Mauzolea Mohammeda V. Mauzoleum je rovněž také naším hlavním a v současnosti dosažitelným cílem. Mešitu zaváli písky času a zůstalo po ní jen torzo. Též jedno z míst, jenž dostalo Rabat na seznam světového dědictví UNESCO.

Abychom ale mohli s konečnou platností uzavřít návštěvu města je potřeba navštívit ještě jedno místo. Tak něco přes tři kilometry vzdálenou citadelu Kasbah of the Udayas. To ovšem až zase příště …

Příběh má pokračování …


Ještě se sluší poznamenat, že inspiraci jsem čerpal:

Mauzoleum Mohammeda V.

Story-rabat.com, fr. Wikipedia.org

Hassanova věž

tourhassan.com, story-rabat.com

AI Google

Hassanova mešita

AI Google s úpravou autora