… pokračování minulé části.

Gregor Mendel

Gregor Johann Mendel (česky: Řehoř Jan Mendel) je moravský přírodovědec německého původu. Zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Biolog, matematik, botanik. Zajímal se též o meteorologii.

Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německo jazyčných zemědělců Antona Mendela a Rosiny Mendelové roz. Schwirtlich v obci Hynčice ve Slezsku. Pokřtěn je v kostele svatého Petra a Pavla ve vedlejší moravské vesnici Dolní Vražné. Sám se cítí být Moravanem německé řeči, tudíž jeho mateřským jazykem je němčina. Nicméně vzhledem k tomu, že později působí v dvojjazyčném prostředí. Naučí se plynně česky.

Po absolvování základní školy v Hynčicích navštěvuje piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání dokončuje maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studuje na filozofické fakultě univerzity v Olomouci. V této době v Olomouci vyučuje přírodopis a polní hospodářství Johann Karl Nestler. Výzkumník na poli šlechtění zvířat a rostlin. Jeho výzkum, podle některých autorů, ovlivní pozdější Mendelovu práci.

Z finančních důvodů a na přání matky vstupuje do kněžského semináře. V roce 1843 přichází do augustiniánského kláštera na Starém Brně a přijímá řeholní jméno Gregor. V semináři u kostela svatého Michala v Brně absolvuje studia teologie. V kostele je i slavnostně vysvěcen na kněze. V témže kostele 15. srpna 1847 slouží svou první mši.

V roce 1850, ve svých dvaceti osmi letech se hlásí k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni. U zkoušek celkově neuspěje. Paradoxně kvůli neúspěchu v přírodopisu.

V letech 1851 – 1853 studuje Mendel ve Vídni matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Jeho profesorem fyziky je Christián Andreas Doppler (člověk, který popsal Dopplerův jev). Doppler uplatňuje užití kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti v aplikovaných vědách. V roce 1853 zakončuje Mendel studium na univerzitě ve Vídni. Aniž by se mu, z důvodu náhlé těžké nemoci, podařilo složit profesorské zkoušky.

*****

Třebaže po obloze putují mraky v hojném počtu. Počasí je přívětivější a slunečnější než předchozí den. My, já a Vojtěch, vystupujeme z vlaku na hlavním nádraží v Brně. Naším cílem jsou vybrané památky města Brna. Prvním cílem je však osobnost. Kněz, opat a průkopník na poli genetiky Gregor Mendel. Muzeum věnované této osobnosti a jeho výzkumu nalezneme na náměstí, jež nese jeho jméno.

A jak se do muzea dostat?

V zásadě jsou dvě možnosti …

První možností je pěší chůze přes centrum města. Cesta trvá asi dvacet pět minut.

Druhou možností je jet šalinou (rozuměj vážený čtenáři tramvají). Cesta sice zabere "jen" deset minut. Avšak na posledních pěti stech metrech se pěší chůzi stejně nevyhnete.

Přesto, že jsme zvyklí chodit především pěšky. Dnes jsme učinili výjimku. Dáme přednost tramvaji.

Podivuhodná cesta

Včelař

Se základy včelaření seznámil Mendela jeho otec Anton, jenž měl v Hynčicích svůj včelín.

V zahradě opatství nachází Mendel ideální podmínky pro tuto svou obrovskou zálibu. V roce 1871 si nechává Mendel, dle vlastních návrhů, postavit v zahradě opatství včelín s malou pracovnou. Tato stavba, koncipovaná pro patnáct včelích úlů, se zachovala dodnes. V období nejaktivnější včelařské činnosti zde měl na padesát včelstev.

O Mendlově včelaření víme jen díky krátkým sdělením v časopise Včela brněnská. Dočteme se v nich o jeho trpké zkušenosti s nebezpečnou nákazou včel – hnilobou plodu. Mendel musí zničit veškeré svoje včelstva a doporučí všem včelařům učinit totéž.

Mendel se pokouší o kontrolované křížení včel se snahou získat lepší vlastnosti včelstev. Například, aby včely produkovaly více medu. Bohužel se mu tato křížení nepovedou, jelikož tehdy ještě není známí způsob reprodukce včel. Matka královna vyletí vysoko do vzduchu následována trubci.

Mendel zkouší různé způsoby zimování včelstev a tyto způsoby exaktně popisuje.

Pracuje na zjednodušení včelího úlu a zlepšení manipulace v něm.

Mendel se stejně jako ve všech ostatních oblastech svých zájmů snaží nalézt nová řešení, která by posunula daný obor kupředu. Aktivně včelaří až do roku 1878, kdy je jmenován opatem. V témže roce se stává čestným členem Včelařského spolku.

Zemědělec

Mendel šlechtil ovocné stromy. Například jabloně. Do svého projektu zahrnuje dvanáct odrůd mateřských a sedmnáct odrůd pylových. Uvažuje o jejich kombinacích pro vytvoření nových odrůd. Usiluje o zlepšení produkčních a chuťových vlastností kombinováním vybraných znaků rodičovských forem. Zušlechťování ovocných stromů se Mendel věnuje až do konce života.

Mendel ví o šlechtění rostlin více než zahradníci v jeho době. Studuje nejnovější ovocnářskou literaturu a pohotově využívá svých teoretických poznatků o dědičnosti znaků, kterými může manipulovat.

V roce 1863 se Mendel objevuje mezi členy Ovocnicko – vinařského a zahradnického spolku. Po pěti letech je zvolen členem výboru. Mendel zasahuje do pořádání výstav ovoce a květin. Vypisuje ceny za vyšlechtění nových odrůd a sám také nové odrůdy vystavuje.

V roce 1867 píše Mendel v dopise C. Nägelimu o hybridní formě hrachu spojující čtyři páry znaků. V potomstvu nachází formu, jenž zvlášť vyniká chuťovými vlastnostmi a v následujících generacích zůstává stálá. Proto ji pěstuje v zelinářské části klášterních zahrad. Je to první odrůda kulturní plodiny vyšlechtěná podle teoretického předpokladu. U této odrůdy zároveň popisuje i dědičný základ požadovaných znaků v genetické terminologii.

V roce 1868 je pověřen s Pavlem Olexíkem funkcí komisaře společnosti při odborných zkouškách z ovocnářství. Tuto funkci zastává až do konce svého života.

V roce 1870 je Mendel zvolen členem výboru Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby. Krátce poté je zvolen také členem komise zemského sněmu pro rozdělování finanční podpory kvůli rozvoji zemědělství.

Zvýšenou pozornost Mendel věnuje zveřejňování zpráv o nové zemědělské literatuře a hodnocení příspěvků pro zveřejňování v časopise Hospodářské společnosti. Dává též podněty pro pořádání výstav semen a zemědělských produktů v muzeu. Účastní se projednávání otázek týkajících se výskytu škůdců nebo infekce zemědělských plodin. Podílí se také na rozhodování o udělování medailí členům společnosti za zásluhy o rozvoj zemědělství.

Když v roce 1872 vláda zavádí statistická hlášení o stavu zemědělské výroby. Mendel opakovaně požaduje při rozdělování finanční podpory pro zajištění úkolu vyšší částky s odůvodněním, že statistické hodnocení musí být zpracované tak, aby zajišťovalo spolehlivost údajů. Ve výzkumu křížení rostlin se již přesvědčil, jaký význam mají statistické odhady.

Meteorolog

Mendel se velmi zajímá o meteorologii. Zaujala ho již při studiích fyziky.

Vzorem je mu Dr. Pavel Olexík. Primář nemocnice U svaté Anny na Pekařské ulici. Jež leží nedaleko opatství. Olexík začíná se svými měřeními U svaté Anny už v roce 1848 a pokračuje až do července 1878.

Od roku 1878 provádí pozorování pro c. k. Centrální ústav pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni Gregor Mendel na stanici v areálu opatství.

Je nám známo, kde má Mendel umístěny měřící přístroje. Popisuje nám to úředník c. k. ústavu J. Liznar:

Teploměry jsou upevněny na severní straně traktu rovnoběžného s kostelem v prvním poschodí. Dva další trakty uzavírají s kostelem pravoúhlé nádvoří. Jehož delší strana (směr východ – západ) je dlouhá asi třicet až třicet pět metrů a kratší strana (směr sever – jih) měří asi dvacet pět metrů. Maximální a minimální teploměr je připevněn ve včelí zahrádce na pilíři besídky a dobře exponován. Jenomže v severním směru a velmi blízko poměrně prudké stráně Žlutého kopce. Srážkoměr je na prelátské zahradě se záchytnou plochou ve výšce jeden metr nad povrchem. Směr větru je pozorován podle kouře četných viditelných komínů (také na hradě Špilberku).

Objevitel principů dědičnosti

Po návratu do Brna se v letech 1856 – 1863 věnuje křížení hrachu a sledování potomstva.

Pro své pokusy Mendel volí hrách setý (Pisum sativum). Jeho odrůdy mají stálé a snadno rozlišitelné znaky. Je autogamní (rozmnožuje se samo opylením) a lze z něj dobře provádět umělé křížení. To jsou základní podmínky pro pokusnou rostlinu, které si Mendel stanovil.

Na základě svých pokusů formuluje tři pravidla, jež později vchází ve známost jako Mendlovy zákony dědičnosti.

Později jsou jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. Spíše než falšování dat lze ale Mendelovi vytýkat to, že ze svých mnoha tisícovek pokusů zveřejnil pouze ty, jenž nejlépe dokládají jeho teorie. Tomuto závěru také napovídá to, že z mnoha znaků, které sledoval, nakonec popsal pouze ty, jež jsou ovlivněny jediným genem a u kterých je dědičnost nejjednodušší. Dále je zřejmé, že aplikoval dnes nepřípustný postup, kdy pokusy, jenž nevyšli úplně přesně, nastavoval dalšími mini pokusy tak dlouho, dokud nedostal přesně ten poměr, který chtěl.

Faktem však je, že v této době, kdy statistika de facto neexistovala. Mendelova práce je jedna z prvních, jež aplikovala matematické metody na biologický výzkum. Lze tento postup považovat za normální. Navíc se tím Mendel ani nijak netají.

Mendelův přínos pro biologii je rozpoznán až po jeho smrti. Začátkem 20. století Hugo de Vriesem, Carlem Corrensem a Erichem von Tschermakem. Především pak Williamem Batesonem, jenž nechal přeložit Mendelovu práci do angličtiny. Nejde jen o to, že Mendel položil základy oboru genetiky. Definoval principy nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti. Avšak jako jeden z prvních použil ve své práci biostatistické metody.

Mendelovo muzeum

Tak jak ho dnes známe vzniká v roce 2002. Od roku 2007 je pracovištěm Masarikovy univerzity. Prezentuje genetiku. Dílo a život Gregora Johanna Mendela. Muzeum je umístěno v autentických prostorách Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde opat Mendel pracoval.

Po znovuobjevení Mendelova vědeckého díla na přelomu 19. a 20. století se z Brna stává centrum zájmu mnoha přírodovědců. Tento zájem vyústí ve shromáždění Mendelovy pozůstalosti. Ve snaze uctít jeho památku. K níž velkou měrou napomáhá Mendelova rodina, anglický biolog William Bateson a americký biolog Hugo Iltis (narozen v Čechách). Na popud Huga Iltise vzniká v roce 1906 výbor, který roku 1910 slavnostně odhaluje na Klášterním náměstí Mendelův pomník. Ještě téhož roku dochází k přejmenování Klášterního náměstí na náměstí Gregora Mendela.

Další zájem o Mendela upadá se započetím první světové války. K jeho obnovení dochází v roce 1922. Na sté výročí narození, kdy německý Přírodovědný spolek na svém mezinárodním shromáždění projednává vývoj genetiky a také odkaz Gregora Mendela. Z tomuto výročí nechávají umístit pamětní desku na místo Mendelovy pokusné zahrádky a díky práci opatů vzniká v klášteře Mendelovo muzeum (Museum Mendelianum). Z této doby se však nedochovalo mnoho informací. Jednalo se nejspíše o pamětní síň, věnovanou práci Mendela, na jeho původním pracovišti.

Část pozůstalosti Mendela, díky soustavnému sběru, vlastní sám Hugo Iltis. V roce 1932 svou část pozůstalosti prodává Německé společnosti pro vědu a umění (Deutsche Gesslschaft für Wissenschaft und Kunst). Dochází tak k vytvoření muzea Gregor Mendel museum, ve kterém Iltis sbírku spravuje. Kvůli svému protinacistickému postoji o tuto pozici paradoxně přichází. Roku 1938 emigruje do Spojených států s částí sbírky. Jež stále považuje za svou.

Pokus o zřízení muzea v rámci Mendelova ústavu při Přírodovědecké fakultě překazí nástup socialismu. Jenž Mendelovy zákony genetiky považuje za scestnou ideologii. Muzeum tak po roce 1948 Komunistická strana uzavírá. Po zrušení konventu a rozpuštění kláštera roku 1950. Putuje sbírka do Moravského muzea. Avšak z nedostatku místa se navrací zpět. Po ocenění objevitelů DNA Nobelovou cenou v roce 1962, je Mendelova práce kompletně uznána.

Téhož roku formálně vzniká Genetické oddělení Moravského muzea. V refektáři kláštera je genetickým oddělením roku 1964 otevřeno Mendelianum jako součást Moravského muzea. Tyto prostory navrhuje architekt Bohuslav Fuchs.

4. července 1965 se koná významné Mendelovo mezinárodní symposium. V jeho rámci se slavnostně otvírá Mendelův památník na Starém Brně.

Příběh má pokračování …

Ještě se sluší poznamenat, že inspiraci jsem čerpal:

Gregor Mendel

cs.wikipedia.org

Podivná cesta

opatstvibrno.cz

Mendelovo muzeum

cz.wikipedia.org